pondělí 30. července 2012

Antibiotický stres

Kouslo mě hovado. Noha mi natekla jako... ehm... hovado. Jak jinak to říct. V pátek mi tedy doktor naočkoval antibiotika. Takže krom toho, že nemůžu pořádně chodit, nemůžu ani pořádně pít.

Po týdení dovolené, strávené stresem jako oddílový vedoucí, se vracím do práce. Do dalšího stresu. Proč? Protože jeden klient chce todle, druhý tamto, a třetí to, co předtím nechtěl poté, co to navrhl jako nejlepší řešení. Noha už tak nebolí, ale na devátou pobírám žluťoučký oválný Fromilid.

"Neberte je nalačno," pravil doktor, když je předepisoval. Ale pro mě, jako nesnídaňového člověka je to celkem problém. Obvzláště v době snídaně. Takže je mi blbě. Je mi blbě v devět nula pět, v deset, ale také v jedenáct i ve dvanáct. A to se snažím alespoň něco sníst.

Přichází doba oběda a s ní mírné zlepšení. Už mi není na zvracení. Ale začínám usínat.

Žádné komentáře:

Okomentovat